Naše oddílové pravidlo zní:
"Ať vyplouváš, nebo přistáváš, jestli nemáš špičku proti proudu, tak seš zelenáč."

Samozřejmě vždycky záleží na tom, na jaké jste vodě. Pokud je to mírná řeka, jako třeba Lužnice u naší klubovny (někteří lidé například na první pohled nepoznají, na kterou stranu to teče), asi se vám žádná nehoda při vyplouvání nepřihodí. Když ale budete na rychlejší řece vyplouvat po proudu, musíte si dávat pozor.

I při menším záběru se loď v proudu dost zrychlí, a rozhoupe se, pokud není posádka sehraná. Navíc loď neudržíte dlouho namístě a na manévrování ještě nemá dostatečnou rychlost.

Řešit se to dá dvěma způsoby:
a) vyplouvat se správným náklonem tak, jako na prvním obrázku - špičkou proti proudu, až budete mimo rozhraní, vklidu se stočíte dolů
b) "Jsem profík a nenechám se proudem rozhodit" a uvidíme =)

            

A jak že je to tedy s těmi náklony? NAKLÁNÍME SE VŽDYCKY PO PROUDU.
Když vjíždíte z proudu do tišiny bez náklonu, loď se zbrzdí a lehce se nakloní. Přes bort se nalije voda. 80% vodáků se snaží to drcnutí zase vyrovnat, ale většina z nich se nakonec se stejně vykoupe. Totéž se stává i při vjíždění do proudu.
S náklonem se to stává méně častěji =)))
Na nákresech jsou náklony znázorněny jako temná strana lodě. Na tu stranu se posádka nakloní, čímž se zvedne bok lodi, který čelí proudu. Loď to tolik nezaleje, a my neztratíme kontrolu.

Na obrázcích níž je rozkresleno, jak to má vypadat. Jasně poznáte, že široká šipka je směr proudu, ta menší je vracák. Nakloníme se po proudu, čímž vystrčíme levý bok poněkud výš a voda ho nepřeleje.
"BŘICHO LODĚ PROTI VODĚ!"

Tohle je to samé schéma, jen rozkreslené do dvou bodů. V každém kroku je ještě načrtnuto, jak se v téhle situaci chová singlíř. Všimněte si záběru napřesruku =)

Překážky, schované pod vodou (kameny, pařezy, odpadky) můžeme poznat podle charakteristických vlnek za nimi. Pozor, nejsou ale těsně u překážky, ale asi metr za ní:

A jak takovou překážku objet? Buďto necháme háčka pořádně přitáhnout, a vyhneme se plynule (A), nebo ji objedeme traverzem (B). Na kajaku, nebo na singlu lze objet pomocnou smyčku (C), to ale nevypadá na kanoi moc jednoduše, že?

A)

Jak přesně pádlovat okolo překážky (pokud kormidelník pádluje nalevo).

1 - Kormidelník zabere, aby loď měla rychlost. Háček mocně přitáhne příď nastranu.

2 - Kormidelník si odlomí, háček maká jako šroub, aby neztratili rychlost.

3 - Oba pořádně zaberou, a jsou pryč.

B)            

Při traversu se po řece přesouváme, ale příď stále směřuje dolů. Důležité jsou opět náklony, i ty pohybu lodi pomáhají (zkuste si schválně jet v klidné vodě a zároveň držet náklon - loď se mírně stáčí na stranu náklonu). Stále platí, že náklon je vždy po vodě!

Tady je ve třech krocích rozkresleno, jakými záběry provést travers kolem překážky (příklad, kormidelník pádluje nalevo).

1 - kormidelník zrychlí loď záběrem, háček odlomí a odtáhne příď nastranu

2 - oba provedou široký záběr

3 - pořádně zaberou a řítí se pryč

Travers okolo překážky

Herbertov! =)
                                                                          Travers přes jazyk proudu

C)

V nepřehledném terénu nemáme kam spěchat, a můžeme si vyjet pomocnou smyčku - jak je vidět na obrázku. Pozor na záludnosti koryt užších řek.

Na spodním obrázku vidíme, jak posádka zajela do tišiny za balvany, tam udělala smyčku, a skupinu kamenů ukrytých za stromem v pravé zatáčce s přehledem obkroužili.

1     2

Tady platí opět to, co u vyplouvání - pokud je proud znatelný, stočte si nejdřív špičku proti. To je obrázek 1. Na tom druhém je přistání traversem - mnohem použitelnější varianta, než pozvolné připlouvání ke břehu - to bývá zrádné.