Pádlování
TECHNIKA PÁDLOVÁNÍ
ZÁKLADNÍ POSTAVENÍ
Pádlo držíme horní rukou za hlavičku. Výšku uchopení pádla spodní rukou zkontrolujeme tak, že upažíme a paže ohneme v loktech do pravého úhlu. Rozpětí takto ohnutých paží je poloha, ve které držíme pádlo při pádlování.
Klekačku uložíme nebo připevníme co nejblíže k boku pramice. Na klekačku si klekneme kolenem, které je blíže k boku lodě. Dolní končetina klečící nohy svírá s osou lodě úhel přibližně 45°. Rovněž chodidlo neklečící končetiny svírá s osou lodi úhel 45°. Koleno neklečící nohy je mírně, pohodlně pokrčeno, stehno klečící nohy je svislé. Na klečící nohu si nesedáme. Trup je natočen ve směru jízdy.
Z uvedené klečící polohy přejdeme do základní polohy pro pádlování. Pádlo držíme rukou, které jsou obě nataženy dopředu, a současně natočí a mírně předkloní trup. Rotaci provádíme tak, že celá strana trupu blíže k vodě i s ramenem spodní ruky je vytočena co nejdále dopředu. Hlava směřuje stále dopředu.
TECHNIKA PÁDLOVÁNÍ
Nové svěřence vždy učíme správné technice, aby odchylky, které u každého závodníka vzniknou, byly co nejmenší. Z tohoto důvodu by nováčci neměli pádlování kopírovat od starších závodníků, neboť zde by se již neučili správné technice, ale osobnímu stylu starších závodníků.
Záběr pádla dělíme na čtyři základní fáze + řídící fázi kormidelníka:
- zasazení
- tažení vodou
- vytažení z vody + řídící práce kormidelníka
- práce nad vodou
Zasazení – ze základního postavení zasuneme pádlo, které držíme v natažených pažích, co nejrychleji kolmo do vody. Tento pohyb provádíme pouze pažemi bez přičinění trupu. Zasazení je ukončeno, když je celá plocha listu ve vodě. Od této doby začíná fáze druhá.
Tažení vodou – Tato část záběru je pro pohyb lodi nejdůležitější. Začíná zvedání mírně předkloněného trupu. Natočený trup rotuje zpět. Paže zůstávají po celou dobu záběru nataženy. Při záběru stále kontrolujeme horní paži, jež nesmí klesnout pod rovinu obličeje. Blíží-li se pádlo k tělu závodníka, začíná třetí fáze.
Vytažení z vody – V této fázi je možno již paže pokrčit. Spodní paže se v žádném případě nesmí dostat za tělo závodníka. Kormidelník v této fázi provádí řídící práci. Někdy se tato fáze záběru uvádí jako pátá řídící fáze. Při řídící práci kormidelník vytáčí záběrovou stranu listu od lodi za současného opření pádla o oděrkovou lať na boku pramice. Vytočení pádla provádíme horní rukou, kterou současně mírně skláníme k lodi. Na obr.2 je znázorněno rozfázované vytáčení listu při řízení.
<= odlomení
Pádlo se o bok lodi „ulomí„. Celým řídícím manévrem vracíme loď do žádaného směru. Po skončení řídící práce začínáme pádlo vytahovat z vody.
Práce nad vodou – V této fázi se dostáváme z pozice ukončeného záběru do základního postavení, které již bylo popsáno v předcházejícím textu. Pádlo vedeme obloukem nad vodou a vytáčíme je hranou listu dopředu. Takto vedené pádlo má v protivětru menší odpor. Při práci nad vodou uvolňujeme pevné držení pádla.
Při vlastním záběru dbáme několika zásad:
- Ve druhé fázi – tažení pádla vodou - nikdy nepokrčujeme paže. Snažíme se vést pádlo co nejkolměji vodou.
- Obličejem se díváme stále dopředu, neskláníme hlavu do lodě.
- Při záběru si „nesedáme„ do lodě. To znamená, díváme-li se na pádlujícího závodníka zezadu, nesmí se jeho trup naklánět nad vodu a hýždě směrem do lodě. Trup při pohledu zezadu zůstává stále kolmý k hladině vody. Naopak strana trupu blíže k vodě, tj. bok a rameno spodní ruky vytáčíme co nejvíce dopředu.
- Ve snaze, dosáhnout pádlem co nejdále, se nesmíme předklánět. Předklon je dovolen pouze mírný za současné intenzivní rotace trupu.
- Při záběru nepokrčujeme koleno přední nohy. Tato chyba se obvykle dělá ve snaze dosáhnout pádlem co nejvíce dopředu.
- Při dokončení záběru se nezakláníme, ani si nesedáme na klečící nohu.